Magazín

Očkování psů 1.díl - Očkování štěňat

Očkování psů 1.díl - Očkování štěňat

Cílem následujícího článku je seznámit majitele psů se základní problematikou očkování štěňat. Je zde vysvětleno kdy a proč štěňata proti jednotlivým onemocněním očkovat a v závěru jsou také zodpovězeny nejčastější otázky týkající se očkování.


Očkování štěňat

Ještě před narozením získávají štěňata malé množství protilátek prostupem přes placentu matky. Největší množství protilátek přijímají v období prvních 24 hodin po narození prostřednictvím mleziva, jelikož právě v tomto období je sliznice jejich střeva pro protilátky vysoce propustná a po uplynutí prvního dne tato schopnost rapidně klesá. Protilátky pocházející od matky se v krvi štěněte nachází přibližně do 6 týdnů věku a poté postupně klesají – proto je dobré začít s vakcinací. Obecné očkování je obtížné sestavit, nejlepší je vždy vypracovat postup na míru s Vašim veterinárním lékařem. V praxi nachází nejčastější uplatnění níže uvedené varianty, které se volí na základě stavu štěňete a také době vakcinace jeho matky. Důležité je, že vzteklina se vždy očkuje nejdříve v období 3 měsíců věku. Očkování proti vzteklině je totiž pro organismus štěněte velkou zátěží a je tedy nutné, aby na něj byl organismus připraven. Po ukončení "štěněcího" očkování se dále pokračuje očkovacím schématem pro dospělé psy - ze zákona je povinné očkovat dospělé psy jednou ročně proti vzteklině, další očkování jsou dobrovolná. Doporučuje  se ale očkovat tzv. kombinovanou vakcínou, která působí proti 6 infekčním chorobám psů: DHPPiL + R. Tato a veškeré následující zkratky jsou mezinárodně ustanovenými označeními jednotlivých onemocnění, proti nimž daná vakcína působí: písmeno D zastupuje psinku, H infekční zánět jater,  P parvovirózu, Pi parainfluenzu, L leptospirózu a R vzteklinu.

1. varianta: 

Pro první variantu je dobré se rozhodnout především v případech, kdy nebyla očkována matka nebo chceme se štěnětem chodit brzy ven (např. do psí školky). První injekce má za úkol senzitizovat imunitní systém a druhá injekce podaná o 4-6 týdnů později má posilující efekt a zvyšuje produkci protilátek. První vakcinaci však mohou likvidovat zbytky mateřských protilátek, proto je nutné ji zopakovat za 21 dní, kdy již mateřské protilátky vymizí. Třetí, tzv. vícenásobné očkování se u štěňat provádí až když je jejich imunitní systém silnější – po 12. týdnu věku.

  1. očkování: 6 týdnů věku – Puppy DP
  2. očkování: 9 týdnů věku – DHPPiL
  3. očkování: 12-16 týdnů věku – DHPPiL+R

2. varianta:

Druhá varianta je nejjednodušší. Tato varianta je doporučována zejména v případech, kdy bude štěně pobývat v pohodlí domova či zahrady a nebude ve styku s cizími psy, čímž jsou značně eliminovány možnosti infekce.

  1. očkování: 9. týden věku - DHPPiL
  2. očkování: 12. týden věku – DHPPiL+R

Proč není vždy vhodné očkovat štěňata dříve než v osmi týdnech?

Pokud byla fena před graviditou řádně očkována, štěňata v mateřském mléce a skrz placentu získaly řadu protilátek, které je chrání přibližně do 6. týdne věku. Pokud takováto štěňata naočkujeme, dojde k neutralizaci očkovací látky matkou předanými protilátkami a tak u štěněte není vyvolána imunita.

Jak lze řešit problém s tzv. "imunitním oknem"?

Nejlevnější metodou je držení štěňat v období 6.-8. týdne v izolaci - tedy nevenčit je na místech, kde se mohou pohybovat i jiní psi. Nejideálnějším, ale značně nákladným a nepraktickým, řešením by bylo několikanásobné odebrání kve štěňatům v tomto období a změření hladiny protilátek v krvi. Na základě jejich hodnot by bylo možné nejlépe posoudit, kdy je nejvhodnější doba k očkování. Alternativně lze podat speciální očkovací látky, které mají schopnost prosadit se i přes přítomnost mateřských protilátek. Prozatím jsou dostupné proti parvoviróze a psince (DP) a lze je podávat v šestém týdnu věku. 

 


Další díly